(Projekt financován Evropským sociálním fondem v ČR, CZ.1.07/1.1.00/14.0040)

Ideový záměr na zpracování filmových dokumentů pro projekt

Patriotismus – nacionalismus – národovectví v českých zemích

(s odkazy na druhý díl: Nacionalismus, jeho formy a symboly ve druhé pol. 19. a počátku 20. stol.)

Vyhotovili: Jiří Maryško, Martin Krsek

Základní rámec pro vizualizaci:

Vzhledem k nedostatku dynamických ilustračních materiálů k tématu (dobové filmy, fotografie, obrazy), což zejména platí k prvním třem dílům, volíme formu vizuálně atraktivní „náhražky“. Tedy ilustrační materiály si vyrobíme sami! Musíme ale zvolit takovou formu, která nebude působit lacině, trapně a přitom zůstane pro výrobu jednoduchá. Jinými slovy, nepůjdeme cestou digitálních triků, neb na dokonalé zpracování nemáme peníze ani vybavení a nedokonalému animáku by se náš 3Dfilmy zhýčkaný dětský divák zle vysmál (o jeho smích samozřejmě stojíme, ale ne právě o tento).

Musíme být originální tak, aby nám divák odpustil použité v principu primitivní prostředky. Chceme překvapit, poučit, rozesmát a především zaujmout. Konkrétně jsme zvolili formu kombinace animovaného a hraného filmu. Animační část stojí na práci s jednoduchými papírovými vystřihovánkami s komiksovým nádechem, které pomocí záběrů kamery nabudou potenciálu 3D kulis. Ve hrané formě vstupuje do děje průvodce a dobové postavy v kostýmech.

Ukázka:

Kamera prolétává vystřiženou a namalovanou krajinou z papíru, mezi stromy se zjeví majestátní hora Říp s rotundou na svém vrcholu, vše se snaží působit velkolepě,smrtelnou vážnost podtrhává dramatická hudba, když tu náhle obří nůžky střihnou do hory Říp a kus jí ušmiknou (základní kámen pro Národní divadlo). Divák poznává, že všechno jsou jen miniaturní kulisy podlepené špejlemi, že jde o hračku v rukou našeho průvodce.

Hraná část stojí na průvodci, který bude představovat badatele, více nadšeného než vzdělaného, komického vzhledu a vystupování. Stříhá do starých kronik a z vystřihovánek rekonstruuje minulost. Pohlíží na ni ale úhlem dnešního člověka (vlastně tím i pohledem vlastním našemu divákovi), tím vzniká mnoho roztomilých nedorozumění a zároveň prostoru vysvětlit dobové poměry. Badatel režíruje scénky s dobovými osobnostmi hranými výraznými typy herců, kteří jsou pro srozumitelnost opatřeni komiksovými popisky (šipka se jménem a charakteristikou dotyčného). Pak naslouchá jejich rozhovorům a nechá se od nich poučit, či naopak bezelstně odkrývá dobové nešvary.

Ukázka:  Karel Sabina sepisuje seznam dárců na výstavbu Národního divadla a nahlas si libuje: „Mařka Vomáčková, vdova je, pět dětí sama vychovává a celé dva krejcary dala!“ Pak další řádek brumlá pod fousy: „Hrabě Nostitz 100 zlatých – provokatér jeden, ani česky pořádně neumí, a to si říká český vlastenec“.

Průvodce se Sabiny může zeptat, proč prostě jednoduše nepožádali o dotaci z Evropské unie a dostane vysvětlení dobových poměrů, atmosféry národního nadšení apod.

Rozhovory budou sice vykonstruované, ale na základě historických faktů čerpaných z podkladů zpracovaných odbornými garanty jednotlivých kapitol. Nepůjde tedy o překrucování dějin, jen jejich zjednodušení a především „oživení“.

Zpět