Sasko-české vztahy v proměnách času

pomocná výuková publikace

Projekt Cíl 3 – Přeshraniční spolupráce Česká republika – svobodný stát Sasko

Ústecký kraj jako lead partner, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Technická univerzita v Drážďanech jako projektoví partneři, připravily projekt „Sasko-české vztahy v proměnách času – pomocná výuková publikace“. Žádost o dotaci na tento projekt byla podána do programu Cíl 3 – Přeshraniční spolupráce Česká republika – svobodný stát Sasko. Tento projekt byl schválen Monitorovacím výborem v březnu 2011.

Hlavním cílem projektu je vytvořit výukovou publikaci a její rozšíření a otestování na středních, resp. základních školách v Ústeckém kraji a v Sasku. Učebnice bude zachycovat dějiny od novověku po současnost. Vlastní učebnice bude doplněna „Seznamem historických pramenů“ kde budou autentické texty a záznamy z konkrétních historických úseků. Třetí pak vznikne příručka pro učitele, kde bude praktický návod jak nejlépe využívat „Texty“ a „Prameny“  k výuce studentů.

K vlastnímu obsahu učebnice:

Publikace bude rozdělena do čtyř samostatných kapitol. Každá kapitola bude zpracována na jiné téma s tím, že vždy obsáhne dané téma ve vymezeném období, tj. od novověku do současnosti.

1. Spojenci i nepřátelé

Metodický rámec prvního dílu tvoří koncept střídavých a vzájemně se proplétajících pro středoevropský prostor rozhodujících dějinných vztahů a událostí. Konfliktní společenství, jak nazval historik Jan Křen generelně česko-německé vztahy ve střední Evropě, lze vztáhnout v mnoha ohledech i na sasko-české pohraničí. Nicméně nalezneme i na obou stranách příklady pomoci a podpory.

V 16. století se saské kurfiřtství stalo stabilizovaným státem a také spojencem Habsburků. To však nakonec nezabránilo Sasku účastnit se na počátku tzv. švédské války vpadnout do Čech. V průběhu dalších staletí se saská vojska v různých válkách přes napoleonské, prusko-rakouskou až do války druhé světové v různých pozicích dostávají na území českých zemí. Po druhé světové válce se přes saské území chystala „bratrská pomoc“ v roce 1968. Tehdy ale také vzniklo zejména ve Vogtlandu lidové hnutí solidarity s českým sousedem. Příprava a průběh převratu v roce 1989 v obou sousedících regionech je poslední kapitolou této části, kapitolou, která zároveň poukazuje na začátek šance pro nový vztah v mimořádně příznivém znamení. Jednotlivá období budou stručně zasazena do obecnějšího historického kontextu, dále bude analyzována role regionu, topografie krajiny s tím, že vše bude přiblíženo konkrétními událostmi (mince vysypané z kapes vracejících se exulantů za třicetileté války, letáky té doby, rozbor pomníků bitvy u Chlumce, žánrové obrázky z každodenního života Prusy obsazených měst, válečné střípky z regionu za druhé sv. války, karikatury, zvukové přehrávky dobových dokumentů).

2. Vlast a víra, víra a vlast

Do této části spadají kromě podkladů k historickým příběhům také metody dějin kulturních, mediálních a dějin mentalit, dále pak metody výzkumu migrace a dějin všedního dne. Po relativně tolerantním 16. století, kdy konfesní obraz českých zemí ještě doplňuje luteránství, jež se prezentuje zejména na panstvích příchozí saské šlechty (Salhausenové, páni z Bünau). Zároveň se v některých královských městech prosazuje již před třicetiletou válkou katolictví. Po bitvě na Bílé hoře 1620 v návaznosti na zákonně i vojensky prosazovanou rekatolizaci dochází k odchodu nekatolíků ze země, z velké části také do Saska. Na jednotlivých osudech migrantů budou znázorněny hroty konfesionalismu.

Na konci 19. století prochází v německých oblastech českých zemích hnutí Pryč od Říma, které doprovází řada konverzí od katolictví k protestantismu. Hnutí má výrazně nacionální charakter a jeho nositelem je částečně všeněmecké politické hnutí Georga von Schönerera, zároveň ale také tematizuje „druhý život“ protireformace, vědomě navazuje na reformační tradici 16. stolení a počátku 17. století.

Jednotlivá období budou opět stručně zasazena do obecnějšího historického kontextu, dále bude na příkladech definována saská šlechta (stavby saské renesance), připomenuto Slezsko na Redernech, jež získali Frýdlant, bude ukázán relativně militantní předbělohorský atak vůči evangelíkům na příkladě zbourání kostela v Hrobě. V rámci této části bude dále ukázána role propagandy za třicetileté války. Konkrétní příklad boje proti protireformaci detailně bude zmapovaný a demonstrovaný na každodenním životě v Chabařovicích.

„Druhý život“ událostí – konkrétní příklady Hrob, Chabařovice, (stavba kostelů, přednášky saských pastorů), ale zároveň odkaz na saské architekty (Schilling-Graebner).

3. Dědictví industrializace

Významnou roli zaujímají v této kapitole vedle hospodářských a sociálních jevů historie také kulturní dějiny. Industrializace proměňuje svět dvojím způsobem: na straně jedné vzniká prostředí práce a výroby, na straně druhé tu máme protiklad – přírodní a kulturní krajiny, svébytnou roli hraje i reflexe v umění. Sasko-český prostor jako jeden z rozvinutých průmyslových regionů Německa exemplárně dokumentuje obě tyto zde státní hranice přesahující tendence. Jedná se tady o přechod k dějinám literární vědy zestetizování krajiny (objevení Saského Švýcarska a Polabí drážďanskými malíři od konce 18. století, obzvlášť v období romantiky). Vznikají tady obrazy regionu, které opětovně působí na pochopení sebe sama jako také na turistické uplatnění tohoto regionu.

Na počátku 19. století se zejména v severozápadních Čechách začínají prosazovat saští podnikatelé, zejména v oblasti keramického a textilního průmyslu. Postupně na ně navazuje těžba uhlí a rozvoj dalších odvětví. Role česko-saských vztahů v rámci lobbingu na saské straně byla důležitá. S tím souvisí následně i rozvoj dělnického hnutí, který má v mnohém společné zázemí, např. němečtí sociální vůdci (August Bebel byl bezkonkurenčně nejoblíbenější i v hraniční oblasti se Saskem od uhelné pánve po Liberecko). Zajímavá je i srovnání průmyslové krajiny v Sasku a v severozápadních Čechách. Jednou z reakcí je i počátek boje za ochranu životního prostředí.

Jednotlivá období budou stručně zasazena do obecnějšího historického kontextu, dále budou připojeny obrázky ze života saských podnikatelů a jejich specifika, charakterizována role železnice v regionu a následné dopady některých rozhodnutí (nedostatek financí způsobil přístup saské dráhy až do Podmokel – důsledky roku 1938). Oblast se bude dále věnovat sociálnímu hnutí v ukázkách společných agitačních pohlednic, ) úryvcích románů sociálních vůdců (Holek), počátku ochrany životního prostředí na příkladech železářství Lumpe a založení ptačího parku tzv. Lumpeparku a boji za ochranu Česko-saského Švýcarska.

4. Sousedé v dobrém i zlém

Po celé období jsme se setkávali jako sousedé v dobrém i zlém. Tato kapitola by měla registrovat každodenní soužití a jak se vidíme navzájem do dnešních dnů. Sem patří i společné tradice (naši loupežníci – Karásek a Stüpner (Šluknovsko), Karl May a jeho pobyt na Ústecku, osobnost Antona Güntera příhraniční konzum, turismus a lázeňství, lze použít dobové dokumenty, zvukové nahrávky aj.

Významným přínosem projektu bude navázání vztahů mezi jednotlivými českými a německými školskými zařízeními, navázání vztahů mezi studenty a v neposlední řadě bude významná i spolupráce vědeckých pracovníků obou univerzit při sestavování publikace.

Literatura:

 Adloff, F. (2004): Kollektives Handeln und kollektive Akteure. In: Jaeger, F., Straub, J. (Hrsg.): Handbuch der Kulturwissenschaften. Stuttgart/Weimar, S. 308 - 326.

Anderson, B. (1996): Die Erfindung der Nation. Zur Karriere eines folgenreichen Konzepts. Frankfurt a. M.

Ashley, C., Carney, D. (1999): Sustainable Livelihoods: Lessons from Early Experience. London.

Bathelt, H., Glückler, J. (2002): Wirtschaftsgeographie. Ökonomische Beziehungen in räumlicher Perspektive. Stuttgart.

Beck, U., Giddens, A., Lash, S. (Hrsg.) (1996): Reflexive Modernisierung. Eine Kontroverse. Frankfurt a. M.

Blotevogel, H.-H. (1996): Auf dem Wege zu einer "Theorie der Regionalität": Die Region als Forschungsobjekt der Geographie. In: Brunn, G. (Hrsg.): Regionen und Regionsbildung in Europa. Konzeptionen der Forschung und empirische Befunde. Baden-Baden, S. 44 - 68. (= Schriftenreihe des Instituts für Europäische Regionalforschung, 1).

Brenner, N. (1998): Between fixity and motion: Accumulation, territorial organization and the historical geography of spatial scales. In: Environment and Planning D. Society and Space 16, S. 459 - 481.

Zpět