Zásluhou ústeckého muzea byl letošní rok v Ústí nad Labem vyhlášen Rokem trpaslíka. Tomu předcházela idea uspořádat výstavu výrobků zaniklé Mareschovy keramické továrny, která vyráběla mj. právě trpaslíky. Tento nápad vyvolal natolik silnou odezvu a ohlas a to i ze zahraničí, že byl připraven rozsáhlý projekt na připomenutí a zamyšlení se nad tímto fenoménem. Samotná výstava nazvaná Marsech a jeho trpaslíci byla otevřena v Městském muzeu 29. dubna a potrvá do 19. září 2004.

Mimo akcí takříkajíc „populárních“, které probíhaly od počátku roku a vyvrcholily ve dnech 18.–19. června Národní slavností za rehabilitaci zahradního trpaslíka, došlo i k vědeckému posouzení úlohy trpaslíka v kultuře a dějinách. Stalo se tak na konferenci nazvané Trpaslík v evropské kultuře, kterou ve dnech 16.–18. června 2004 uspořádalo Muzeum města Ústí n. L., ÚSGS, Archiv města Ústí n. L., Společnost pro dějiny Němců v Čechách a Ústecká muzejní a vlastivědná společnost.

Ač by téma samotné mohlo svádět k domněnce, že se jednalo spíše o recesi, stalo se tak pouze v omezené míře. Jednotlivé příspěvky zahrnovaly široké obsahové spektrum od otázek jazykových přes historii, muzikologii až po současnou výrobu trpaslíků. Namátkou zazněly referáty: Démoničtí skřítci v rukopise P. Mauritia Vogta Bohemia et Moravia  subterranza z roku 1729 od Jiřího Wolfa, Odsun nebo vyhnání? K dějinám trpasličího národa v česko-saském pomezí do roku 1945 Petra Hlaváčka, Trpaslictví a státní správa v devadesátých letech 20. století na příkladu zastupitelského úřadu v Bonnu od Jana Šíchy nebo Trpaslík v geologickém záznamu – mýty a recese od Radka Mikuláše. Unikátní počin prezentoval Jiří Šedivý v příspěvku Stavebně historický průzkum trpasličího hrádku Heinrichsburg a současný stav specifické vědní disciplíny Zwerkologie aneb nauka o trpaslících zahradních představila Helena Haškovcová. V rámci konference se konala prezentace knihy Ústecký trpaslík od Martina Krska a účastníci zhlédli premiéru dokumentárního filmu absolventky FAMU Lucie Králové nazvaného Nadtrpaslík.