V roce 2004 se díky prvotní iniciativě Muzea města Ústí nad Labem uskutečnil projekt „Rok trpaslíka“. Ten vznikl jako reakce na početné a zároveň pozitivní ohlasy veřejnosti a médií na informaci z léta 2002, kdy muzeum oznámilo plánovanou realizaci výstavy o Mareschově keramické továrně, která sídlila v Ústí nad Labem od roku 1841 do konce čtyřicátých let dvacátého století. Vedle mnoha jiných produktů tato firma byla také významným výrobcem zahradních trpaslíků, které vyráběla již kolem roku 1874. To ji řadí k nejstarším známým výrobcům trpaslíků na světě vůbec. V reakci na zprávy médií vydalo americké nakladatelství Workman Publishing z New Yorku u příležitosti Roku trpaslíka nástěnný kalendář pro rok 2004 s fotografiemi trpaslíků od Dietricha C. Gehringa. Kalendář s reprodukcemi ústeckých trpaslíků z původního firemního katalogu z období kolem roku 1900 vydalo také město Ústí nad Labem
Ve spolupráci především s Ústeckou muzejní a vlastivědnou společností, s Ústavem slovansko-germánských studií Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a se Společností pro dějiny Němců v Čechách se ve dnech 16. až 18.června 2004 uskutečnila konference „Trpaslík v evropské kultuře“. Tématem byl nejen archetypální motiv a funkce trpaslíků v kultuře a v umění od středověku po současnost, ale také trpaslík jako výrazné paradigma moderní globální civilizace.
Na přelomu 19. a 20.století se trpaslík ve střetnutí tradiční měšťanské kultury 19.století s moderní kulturní avantgardou 20.století, především s jejím důrazem na estetickou kvalitu a originalitu, stal symbolem kýče. V českém výtvarném umění však najdeme trpaslíky již u Matyáše Bernarda Brauna a přetrvávají dodnes např. v dílech Kurta Gebauera nebo Milana Knížáka. Na mentalitu obyvatel českých zemí v poslední čtvrtině dvacátého století měly určující vliv také masově vnímané večerníčkovské seriály s Křemílkem a Vochomůrkou, Rákosníčkem a mnoha podobnými fantastickými bytostmi, které v podstatě vycházely ze standardních motivů trpasličí mytologie. Obdobně se motiv trpaslíka neustále vrací v moderní světové literatuře, hudbě nebo filmu. Za zmínku stojí také mezinárodní hnutí za osvobození trpaslíků z otroctví urbánní civilizace a jejich návrat do původních biotopů, které je činné prakticky ve všech vyspělých státech světa.
Je zajímavé, že právě zahradní trpaslíci, kteří se stali svého času symbolem určitého široce rozšířeného kulturního standardu, v muzejních sbírkách většinou chybí. Například ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze se dnes nenachází ani jediný! Přitom pro poznání kulturních hodnot každodenního života společnosti může být toto téma mnohem významnější, než akademické diskuse o některých vrcholných experimentech moderního umění.
Výstava k dějinám ústecké firmy Maresch se uskutečnila ve dnech 29. dubna až 18. září. K výstavě byla vydána historická studie s bohatým ilustračním materiálem z původních výrobních katalogů této firmy. Autorem je historik Jan Němec, který se dějinám keramického průmyslu v severozápadních Čechách věnuje již delší dobu. Ve spolupráci s Fakultou užitého umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem se ve dnech 27. května až 4. září uskutečnila výstava „Trpaslík a současnost“, na které podílel také o.p.s. Výtvarné umění lidem – lidé výtvarnému umění. Uskutečnily se také umělecké dílny, které byly věnovány tomuto tématu..
V areálu ústecké zoologické zahrady mohou návštěvníci vidět trpasličí hrádek „Heinrichsburg“, který byl postaven v roce 1908 a je dnes pravděpodobně jedinou u nás známou památkou secesní trpasličí architektury. Ústečtí turisté uskutečnili v sobotu 29. května pochod„Po stezkách trpaslíků okolo Ústí nad Labem“ na , vyvrcholením se v Ústí nad Labem stala „Národní slavnost za rehabilitaci zahradních trpaslíků“ ve dnech 18. - 19. června 2004.