Ve druhé polovině srpna 2003 pořádal ÚSGS ve spolupráci s Ackermann Gemeinde již dvanáctý kurz českého jazyka pro Němce. Tato tradiční akce se mohla letos uskutečnit opět v plném rozsahu, čemuž loni zabránily povodně. Přesto se v říjnu roku 2002 uskutečnil alespoň náhradní čtyřdenní kurz v Doubici, který byl zároveň i poděkováním za finanční pomoc členů Ackermann Gemeinde postiženým záplavami.

  Slunnou neděli 17. srpna tohoto roku postupně dorazila do Ústí nad Labem větší část z téměř 40 účastníků kurzu, kteří jej chtěli absolvovat v celé délce dvou týdnů. Čekal na ně bohatý program, který mimo dopoledních hodin výuky českého jazyka zahrnoval výlety, exkurze a přednášky. Protože mnozí z účastníků se do Ústí nad Labem vraceli již poněkolikáté, nebylo zcela jednoduché sestavit program tak, aby bylo možné ukázat opět něco nového. Cílem výletů se tak stala Komáří Vížka, odkud se naskytl široký, byť poněkud truchlivý, pohled od Ústí nad Labem až po Chomutov,  evangelický kostel v Hrobu, památníky napoleonských bitev v okolí Chlumce a Přestanova, renesanční kostely ve Svádově a Valtířově a v rámci putování po stopách bolzanisty Vincence Zahradníka také barokní kostely v Zubrnicích a Křešicích. Místem pro celodenní sobotní výlet se stal Chomutov, jež v loňském roce oslavil 750 výročí první písemné zmínky o tomto městě. Přestože je Chomutov obecně považován za průmyslové město posazené v měsíční krajině Sokolovského hnědouhelného revíru, realita je střízlivější a smířlivější. Především historickém centrum města, ač rozlohou nevelké, doznalo za několik uplynulých let podstatných změn a stojí rozhodně za návštěvu. Na Chomutovsko se ve druhém týdnu vyjelo ještě jednou – tentokrát byla cílem exkurze obec Výsluní. Zdejší kostel sv. Václava je jedním z šťastných případů památkového objektu, který díky snaze místního sdružení doslova „povstal z mrtvých“ a opět se navrací do života.

   Mimo výletů spojených s tématickým výkladem např. o hnutí „Los von Rom“, bolzanistech, napoleonských válkách či o historii Chomutova a pověstech, jichž se v oblasti Krušnohoří dochovalo velké množství, byly pro německé hosty připraveny i večerní přednášky. Jednoznačně nejvzácnějším hostem byla kandidátka na prezidenta, senátorka MUDr. Jaroslava Moserová,  která v emocionálně laděném vyprávění připomněla pohnuté srpnové události roku 1968 a smutné lednové dny roku 1969, kdy se stala ošetřující lékařkou Jana Palacha. Dalšími přednášejícími byli páter František J. Holeček, který pohovořil o pohledu katolické církve na Mistra Jana Husa, jeho jmenovec Radim F. Holeček představil Společnost Hedviky Mugdenové, Ctirad Kučera přiblížil německé pověsti vzniklé v Čechách, příspěvek Evy Kolářové pojednával o německy píšících českých spisovatelích. Stále aktuální historii osídlovací politiky českého pohraničí v letech 1945 – 1950 ve své přednášce nastínil Adrian von Arburg, s novinkami v česko-německých vztazích pak přítomné seznámil ředitel Českého centra v Mnichově Jan Šícha. Svou činnost na kurzu představili také zástupci Bundeszentrale für politische Bildung, kteří přivezli množství písemných materiálů a knih, z nichž mnohé našly místo v knihovně katedry germanistiky.

  Mimo těchto akcí se konala i nedělní mše sloužená v německém jazyce v děkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie, což neuniklo pozornosti médií - ostatně stejně jako celý kurz. Čas zbyl i na společná večerní posezení ve VŠ baru, víno, zpěv, rozhovory a vzpomínání. Když po čtrnácti dnech kurz končil, nezbylo přítomným, než si povzdechnout na letící čas, popřát si pevné zdraví a těšit se na opětovné setkání příští rok.